Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Také vám chybí THE DILLINGER ESCAPE PLAN? Nebo MARS VOLTA? A jde tyhle kapely propojit v jednu? Jeden celkem aktuální pokus přichází z Colomba ve amerického státu Ohio. Jejich aktuální album má sice necelých sedmnáct a půl minuty, ale FOR YOUR HEALTH do nich dokázali nacpat dvanáct skladeb. Jen dva tracky přesahují dvě minuty, nicméně i na takto malých plošinách dokáže kapela operovat ve velmi širokých žánrových mantinelech.
Jestliže začátek alba svojí epileptickou trhaností opravdu připomíná kultovní THE DILLINGER ESCAPE PLAN, tak po minutě vám začnou nabíhat vzpomínky na Omaro-Cedrikovské šílenosti. Skladba „Abscess Makes The Heart Grow“ zase začíná jako indie-rockové vláčné rozjímání, po minutě však skladba skončí a v následující „The Day Of Black Sun“ kapela útočí tím nejšpinavějším arzenálem, který má po ruce. FOR YOUR HEALTH neustále střídají barvy, ale mají určité chameleonské dovednosti v tom, že to nepůsobí jako vychloubačné závody v kategorii, kolik různých stylů dokáží na albu vystřídat. I více jak dvouminutová instrumentálka sem prostě sedne a stále nemám pocit nějakého nuceného přepínání.
Za zmínku stojí i některé texty. Skladba s ultradlouhým názvem „I Slept With Wes Eisold And All I Got Was An Out Of Court Settlement“ štiplavě tématizuje soudní spor mezi Wesleym Eisoldem a kapelou FALL OUT BOY a současně se hlásí k mathcore šílencům, kteří si ujížděli na mnohoslovných názvech, a je jedno jestli to byly kapely nebo skladby. Pamatujete třeba ještě dobu IWRESTLEDABEARONCE?
Album „In Spite Of“ je svérázný debut v mnoha ohledech. LP vychází s drzou stopáží, kterou by jiné kapely dořezaly ještě tak další desetiminutovkou, aby se za to nestyděly. FOR YOUR HEALTH ale žádné vycpávky nedělají. Je tu víc not, než mají jiné kapely na trojnásobných stopážích. Kombinují tu lámané rytmy, panické kytarové úprky, hysterické záchvaty i pokusy o atmosféru. Na tak krátké ploše se všechny tyto zdánlivě nesourodé prvky nemají šanci rozpadnout. Mathcoreovým tagům navrací potřebnou roztěkanost a frenetickou nesoustředěnost. Debut roku to asi není, ale rozhodně v rámci hysterického agresivního hardcore velmi zajímavý příslib do budoucna.
1. birthday candles in the effigy
2. i slept with wes eisold and all i got was an out of court settlement
3. push the fucking rock, sisy
4. abscess makes the heart grow
5. the day of black sun
6. save your breath, you're gonna need it to blow my head off
7. if anybody asks, we're already fucked
8. you're so united ninety-three, we're so flight one eighty
9. like a thirteenth floor elevator
10. everyday at 13:12
11. thank you for the venmo
12. this city will crumble and many people will die
Diskografie
In Spite Of (2021) Death Of Spring (2019) Nosebleeds (2019)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2021 Vydavatel: Twelve Gauge Record Stopáž: 17:24
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.